Letecká doprava je i sama o sobě dost komplikovaná záležitost. Jakkoliv se může někomu zdát nebeská klenba nekonečnou, je na ní už dnes leckde provoz nahuštěn na nejvyšší možnou míru, to vše může ještě více komplikovat nepřízeň počasí a jiné rozmary přírody, a když se k tomu přidá ještě ten zpropadený lidský faktor…
Zkrátka někdy se něco nepovede a plánovaný let je zrušen. Je to nepříjemná věc, ale stát se to může. K nepotěše cestujících, kteří se svým letem počítali a nyní musí řešit, co a jak dál.
Pokud je takové zrušení letu v případě aerolinií sídlících v Evropské unii, Norsku, Švýcarsku nebo na Islandu, respektive letů provozovaných v tomto prostoru nebo z něj odlétajících v souladu s pravidly, musí to člověk akceptovat. Tedy musí se zařídit, pokud:
- Se o zrušení dozvěděl ve více než dvoutýdenním předstihu.
- Se o tom dozvěděl dva týdny až týden předem a byl mu současně nabídnut náhradní let odlétající z původního místa nejpozději dvě hodiny před původním plánovaným časem a přilétající do cíle nanejvýš o čtyři hodiny později.
- Se o tom dozvěděl méně než týden předem a byl mu nabídnut náhradní spoj odlétající nejpozději jednu hodinu před původním časem odletu a dorážející do cíle nanejvýš dvě hodiny po původně naplánovaném čase.
Tak je to totiž předepsáno evropskou regulací EC 261/2004, jež rovněž stanovuje, za jakých okolností bude komu z pasažérů přiřknuto jaké finanční odškodnění. Které musí aerolinie zaplatit ze své kapsy, pokud tato pravidla nedodrží. A které může být kráceno na polovinu, pokud cestující využije jimi nabídnutého náhradního spoje.
A pokud se dopravce placení vzpouzí? Pak může člověk ono odškodnění vymáhat i soudní cestou. Nebo mu na jeho popud vymůžou kompenzace za zrušený let, na toto specializovaní právníci, pro něž je to na rozdíl od cestujících-laiků každodenní chleba a poradí si tak s tím daleko lépe.
Člověk by se na ně měl obrátit, když si nedokáže poradit sám. Protože jinak by hrozilo, že se z toho dopravce vyvlékne. A to by mu nemělo projít. Když nečinil tak, jak měl.