Náš rodinný dům byl už v domě mého dětství vyzdoben dřevěnými obklady, děda byl truhlář a můj strýc zčásti v truhlářském řemeslu pokračoval. V té době byly dřevěné obklady moderní a měli jsme díky tomu také velmi atraktivně zařízené bydlení. Práce s dřevem pak obnášela i tvorbu pilin a hoblin a ty končily v igelitových pytlích nikoli na skládce, ale v kotli na dřevo. Tento způsob vytápění byl pochopitelně velmi levný a s odstupem času zjišťuji, že se vyplatí věnovat topení dřevem značnou pozornost i dnes, protože mu na trhu žádný jiný topný systém nemůže, co se týče ceny paliva, konkurovat.

Kdybych v domě ještě stále bydlel, snažil bych se postarat o to, abychom vyměnili již nevyhovující plynový kotel za kotel na pellet https://www.etaenergy.eu/pl/blog-kotly-na-pellet/, dřevo, dřevitou štěpku a brikety. K zemnímu plynu nemám zrovna důvěru a navíc je to způsob vytápění poměrně drahý. Je sice v podstatě bezpracný, ale to není pro mě věcný argument. Naopak požaduji topení levné a bezpečné a ta trocha fyzické práce navíc s ukládáním dřeva spíše přijde vhod, než aby to byl nějaký problém.

Topit dřevem také znamená využívat ekologický zdroj topení. Dřevitý popel snadno vysypete na kompost, na záhon nebo jinam na zemědělskou obdělávanou půdu a můžete tím pohnojit rostliny, které čerpají z popela minerály a stopové prvky. Dřevitého popela také není moc a je navíc velmi lehký, takže s ním není tolik práce, jako například se struskou při spalování koksu.

Dostupnost dřevitého paliva nám také dovoluje být zcela nezávislými na elektřině a zemním plynu. Na trhu je dřeva stále dostatek a zřejmě to tak bude i v dalších letech, a jestliže by přece jen byl problém palivové dřevo někde sehnat, je tu možnost zajít do lesa a nasbírat zcela zdarma a legálně klestí do průměru sedmi centimetrů (měřeno bez kůry). Dobře nouzově topit se dá i smrkovými a borovými šiškami.

Náš rodinný dům byl už v domě mého dětství vyzdoben dřevěnými obklady, děda byl truhlář a můj strýc zčásti v truhlářském řemeslu pokračoval. V té době byly dřevěné obklady moderní a měli jsme díky tomu také velmi atraktivně zařízené bydlení. Práce s dřevem pak obnášela i tvorbu pilin a hoblin a ty končily v igelitových pytlích nikoli na skládce, ale v kotli na dřevo. Tento způsob vytápění byl pochopitelně velmi levný a s odstupem času zjišťuji, že se vyplatí věnovat topení dřevem značnou pozornost i dnes, protože mu na trhu žádný jiný topný systém nemůže, co se týče ceny paliva, konkurovat.

Kdybych v domě ještě stále bydlel, snažil bych se postarat o to, abychom vyměnili již nevyhovující plynový kotel za kotel na pellet https://www.etaenergy.eu/pl/blog-kotly-na-pellet/, dřevo, dřevitou štěpku a brikety. K zemnímu plynu nemám zrovna důvěru a navíc je to způsob vytápění poměrně drahý. Je sice v podstatě bezpracný, ale to není pro mě věcný argument. Naopak požaduji topení levné a bezpečné a ta trocha fyzické práce navíc s ukládáním dřeva spíše přijde vhod, než aby to byl nějaký problém.

Topit dřevem také znamená využívat ekologický zdroj topení. Dřevitý popel snadno vysypete na kompost, na záhon nebo jinam na zemědělskou obdělávanou půdu a můžete tím pohnojit rostliny, které čerpají z popela minerály a stopové prvky. Dřevitého popela také není moc a je navíc velmi lehký, takže s ním není tolik práce, jako například se struskou při spalování koksu.

Dostupnost dřevitého paliva nám také dovoluje být zcela nezávislými na elektřině a zemním plynu. Na trhu je dřeva stále dostatek a zřejmě to tak bude i v dalších letech, a jestliže by přece jen byl problém palivové dřevo někde sehnat, je tu možnost zajít do lesa a nasbírat zcela zdarma a legálně klestí do průměru sedmi centimetrů (měřeno bez kůry). Dobře nouzově topit se dá i smrkovými a borovými šiškami.